Přílet do země s nezapadajícím sluncem

Odlet z Prahy (Praha - Londýn, Stansted by EasyJet) byl malinko napínavý, když se mi "příruční" zavazadlo (krosna) málem nevešlo do povolených rozměrů, ale nakonec mě pustili s malou výtkou, ať se příště balím o něco úsporněji. V letadle povídám s pánem, který letěl do Londýna na školení, o Erasmu, práci, motorkách, takže let uběhl jako voda. Ve Stanstedu nás vlak odvezl na letiště, kde jsem se, celá nervózní, že mě nepustí s tak velkým příručním zavazadlem do letadla, snažila překupit si věci. Nakonec jsem to vzdala, koupila si vodu, směnila peníze a zamířila rovnou na odbavení, kde všechno proběhlo naprosto v pořádku. Ještě malinká nervozita při vstupu do letadla, ale všechno ok. V letadle okamžitě usínám a probouzím se až do zapadajícího sluníčka. Nádherný pohled. Jedním okýnkem sleduji tmavě modrou oblohu a dalším světlé nebe na západě. V Keflavíku přistáváme před půlnocí a všude světlo jako ve dne. Letiště je spíš takové letišťátko, kde si kupuju další vodu a uvelebuju se na studené kovové židli vedle klučiny, o kterém pak zjistím, že jede taky na jazykový kurz. Snažím se spát a kupodivu to jde docela dobře. Kolem půl 8 vycházím z letiště a jdu na autobus, který nás během 3/4 hodiny odveze na místní autobusové nádraží BSÍ Station a některé cestující dováží přímo k hotelu.
Seznamuji se s Marií z Dánska a tím klučinou, kterého jsem potkala na letišti (jméno si doteď nepamatuju, jediné co vím je, že je z Rakouska a studuje v Mnichově, mimochodem vzhled jako patnáctiletý rádoby buřič, ale což). Dáme něco k snídani, potkáváme další milou holčinu z Německa Marine a nasedáme do autobusu, který nás po 9 dlouhých hodinách s několika přestávkami (např. u vodopádu Dynjadni, viz obr.) dováží do hotelu Núpur.