Na lepší časy

V neděli jsem se poprvé od svého příjezdu potkala s prací. A ne jen tak ledajakou. Odklízela jsem sníh.
Příjemné nedělní ráno narušil můj spolubydlící slovy: "Chceš práci?" Nadšeně jsem kývla absolutně netušíc, do čeho jdu. Po telefonické domluvě s mým novým šéfem a dalších šedesáti minutách jsem dorazila na místo. Po dvaceti minutách přešlapování před budovou konečně dorazil Aaron, majitel firmy, která přes zimu odklízí sníh, přes léto pečuje o trávníky. Představil mi Evana, kterého jsem měla doprovázet, vyfasovala ušmudlanou reflexní vestičku, brýle a jelo se. Konkrétně starým obrovským pick-upem RAM 3500 z roku nebreč, kterému nešly dovřít dveře spolujezdce (paráda...) a dalším třímetrovým vozíkem s vybavením. Evan, jako čerstvý majitel řidičáku, měl jistě radost.
Dorazili jsme na první místo a já dostala velmi stručné školení na "backpack blower". To backpack zřejmě vynechal, protože jsem si ho nejprve snažila dát na prsa. S úsměvem mi naznačil, že patří na záda, a pak už mě nechal bojovat samotnou. Takový stroj však může člověku neškolenému, to jest já, způsobovat mnohá překvapení. Tak například se rychle naučíte, pod jakým úhlem rozhodně nesmíte foukat, jinak vám všechen sníh skončí na obličeji (hmm, proto ty brýle). Taky si musíte dávat pozor, aby vám stroj "nechcípl", jinak už by se taky nemusel znovu nahodit (zvlášť ve velké zimě). Což jde ale velmi snadno, a tak mi Evan s lehkým povzdechem musel znovu ukázat, jak ten čertův stroj zase nastartovat. Tentokrát jsem dávala větší pozor a v duchu děkovala své milované Kawasaki, která měla ještě sytič, že mi pomohla lépe pochopit, o co tý mašině vlastně jde. Po chvíli zápasení, kdy mi málem odletěla a hned nato chtěla odfouknout i mě, jsem to ďáblovo plémě zkrotila a naučila se ho ovládat. Během dne jsem se pod Evanovým dohledem a jeho občasnými povzdechy také naučila, jak stroj sundat a zase zaháknout zpátky na vozík (jemu se to řekne, když váží asi sto kilo). Po dalších šesti hodinách práce, která nám trvala díky mé maličkosti dvakrát tak dlouho, čertův stroj začal stejně stávkovat a i přesto, že jsem si málem vykloubila rameno, se mi ho už nepodařilo nastartovat. Evan, který ten den navíc naboural vozíkem cizí auto (jako otvírákem na konzervy udělal doslova díru do kapoty), jen zakroutil hlavou a mlčky odešel ventilovat svůj vztek (nebo zoufalství?) někam daleko ode mě.

Edmonton, Kanada

Nevím, proč si vybírám země, ve kterých teplota dosahuje -20°C, ale tentokrát budu psát z Edmontonu, hlavního města kanadské provincie Alberta.
První, co našince zvyklého na otrávené pohledy řidičů tramvají, dam za přepážkami a brigádníků u pokladen udiví, je milé a přívětivé chování úplně cizích lidí. Zastaví se, aby vám poradili cestu, dají se do řeči, aby vám pomohli vybrat ten nejlepší javorový sirup a naprostou samozřejmostí je popřání pěkného dne. Třeba dvakrát. Česká pošta by sem mohla posílat své zaměstnance na školení po vagonech. Dnes se mi dokonce jeden řidič omluvil, když mi nezastavil na přechodu (nutno dodat, že jsem k němu ještě ani nedošla).
Další příjemným překvapením bylo zdravotní pojištění, které zde dostanete zdarma. Úsměv na tváři vyvolá fakt, že obyvatelé Alberty hlasovali o zdravotní pojištění zdarma nebo levnější alkohol tak, že rozsvěceli světla v obývácích :) Budiž jim přičteno ke cti, že vyhrálo pojištění.

Samotné město je obrovské, s obchodním centrem severně od řeky, která jej rozděluje přibližně uprostřed.

Podél řeky, která v zimě zamrzá, najdete do nekonečna se táhnoucí parky s vyznačenými trasami pro běžce. Snad se tu objeví i ta polární záře ;)

Iceland Airwaves za každého počasí

V Reykjavíku teď na ulici nepotkáte skoro živáčka. Nejen proto, že se tu vítr v ulicích žene dvaceti metrovou rychlostí za sekundu, ale hlavně proto, že všichni jsou namačkaní v malých hospůdkách, knihkupectvích a restauracích a poslouchají svou oblíbenou skupinu.
Reykjavík žije od 31. října do 4. listopadu hudebním festivalem Iceland Airwaves. Součástí programu jsou tzv. off venue koncerty. Všechny skupiny si lze během dne v rámci festivalu poslechnout ve všech možných kavárnách, hospůdkách a hostelích zdarma. A to nejpříjemnější na tom je, že ať už si vyberete jakýkoli koncert, aniž byste kdy dotyčnou skupinu slyšeli, žádná vás nezklame:)

Malá ochutnávka, jen tak pro představu:
1860 - For you, forever

Stafrænn Hákon - Bright

Baby Sandy in Iceland

Včera jsem poprvé zažila opravdový islandský vítr.
Znáte ten pocit, kdy si říkáte, dobře že jsem to udělal, i když se mi zprvu nechtělo? Tak tohle nebyl ten případ.
I přes to, že jsem za okny našeho pokoje viděla stromy, které se pod náporem větru ohýbaly do poloviny své výšky, rozhodla jsem se jít běhat. Prvních deset minut nebylo vůbec špatných, vítr v zádech, západ slunce... Minula jsem skupinku běžců, což mě malinko uklidnilo, že nejsem jediná, kdo se rozhodl v takovém počasí vůbec vyjít ven. Jenže jestliže máte jednou vítr v zádech, musí se pak na cestě zpátky zákonitě obrátit proti vám. :) Vyběhla jsem z obytné zástavby směrem k pobřeží, kde se mi naskytl naprosto úchvatný výhled. Tmavě tyrkysová barva moře s bílými zpěněnými vlnami kontrastovala s šedým nebem a výhružně vyhlížejícími horami s vrcholy zakrytými těžkými mraky. Ze zasněného pohledu mě ale vytrhla nárazová vlna větru, která mě smetla asi tak o metr a půl do strany, načež jsem si uvědomila, že teď už ho celou cestu domů budu mít jen proti sobě.
Boj začal.
Prvních dvě stě metrů jsem si nevedla vůbec špatně, ignorovala jsem pobavené pohledy těch mála kolemjdoucích a brala to jako součást tréninku, alespoň se víc zapotím, že. To ovšem trvalo jen do té doby než jsem zjistila, že stojím na místě a jen nohy svou setrvačností vykopávají do vzduchu. Silou vůle (rozhodně ne silou těla) jsem se dostala na autobusovou zastávku, která mi poskytla alespoň malé závětří, ačkoli podle skleněné tabule, která se viklala a třásla ze strany na stranu, bylo jasné, že má sama co dělat, aby se udržela na místě. Vydechla jsem a vydala se na další část boje s přírodou. Znovu jsem celkem snadno vyběhla a znovu jsem zůstala stát na místě, tentokrát ještě navíc s mokrým obličejem od mořské vody, jak se vlny tříštily o kamenný val, který odděluje pláž od silnice. Poprvé jsem se vzdala, zastavila a začala se ve slaném dešti a větru dosahující něco přes 20 m/s hrozně smát. Ve chvíli, kdy jste mokří, je vám zima a nemůžete se doslova hnout z místa, vám ani nic jiného nezbývá... Jednu chvíli mě vítr otočil o 180° a dalo mi docela dost práce se otočit zpět, ale krůček po krůčku jsem se nakonec znovu dostala do závětří obytné části města, kde nápor větru malinko tlumily budovy a odkud jsem se už v porovnání s předchozím zážitkem dostala domů velmi snadno.

Gandalf a vodní lázně

Atmosféra na Reykjavickém koupališti je jedinečná. Stoupající vodní pára, plavci v závodní části bazénu, rozdováděné děti v dětském bazénku a zbytek návštěvníků relaxující v horkých vanách od 38 do 42°C. To vše pod otevřeným (a často zataženým) nebem.
Jakmile se rozhodnete přidat do jedné z těchto "tub", rozhodně se stanete součástí konverzace nebo se alespoň stanete svědkem konverzace cizí. A pokud se tu sejde více než pět lidí, můžete si být skoro stoprocentně jisti, že se budou navzájem znát. Naposledy jsme se takhle mačkali asi v sedmi lidech ve vaně o průměru 1,5 m, kde mě z každé strany obklopovali dva konverzující Islanďané a naproti mě se u kohoutku rochnil pán, který byl až neuvěřitelně podobný Gandalfovi z Tolkienovy trilogie.
Je zajímavé, že většinu návštěvníků tvoří "důchodci" (věkovou hranici se raději neodvažuji vymezit:)), kteří se v plávkách Speedo a sportovními plaveckými brýlemi hned po vstupu na koupaliště aktivně řítí nikoli k horkým vanám, ale k závodním drahám.
Co je ještě zajímavější, jak si místní děti dokážou rozpustile hrát ve venkovním bazénku, ačkoli teplota se pohybuje kolem 3°C. Často se vám totiž může stát, že než dojdete z jednoho konce areálu na druhý, usadí se vám ve vlasech kapičky z mrholení. Je hezké sledovat, jak se jednoduše přizpůsobují svému prostředí.
Islandská koupaliště jsou naprosto skvěle vybavena. Uvnitř sprch vždy najdete velké kádě plné šamponu a mýdla, váhu, vaničky pro miminka, dětské židličky a rukávky pro děti, dále sušičku na plavky a pítka potkáte na každém kroku. V některých areálech půjčují i plavecké brýle zdarma a občas také můžete najít stolek s kávou a vodou.
"Islandským koupalištím jste dali +1."

Islandské básnické umění

Minulý pátek nás navštívil známý (jinak to tu ani nejde) básník z Ísafjörduru. Asi k tomu nemusí být žádný komentář:) (No, a nebo naopak mnoho, pokusím se sem dopsat to, co nám odpovídal na otázky po představení.)

Fakta a mýty o Islandu

Původně jsem chtěla psát podrobnější informace, den po dni, ale není moc času a zdejší připojení je, no....škoda slov.
Takže suma sumárum, zde je sumarizace jak postřehů mých, tak místních (hlavně našeho pana učitele Óliho), začnu cenami:

• nejsou tu tak vysoké, jak jsem si původně představovala, je to stejné asi jako kdybyste vše kupovali v centru Prahy, akorát nejste v centru města, ale v zapadlé vesničce kdesi v Západních fjordech...:)

• Islanďané si velmi váží hezkého počasí, takže pokud se poštěstí a je sluníčko, některé obchody zavírají a dávají na dveře cedulku s nápisem: "Vegna lokað veður" (kvůli počasí zavřeno).

• Gluggaveður (window weather) - takto pojmenovávají jev, kdy se kouknete z okna a myslíte si, jak je venku krásně a když vyjdete ven, zjistíte, že fouká a ještě rádi se vrátíte zpátky do tepla:)

• cca 20% mladých lidí neumí vyslovit některá dlouhá slova (jako např. název sopky Eyjafjallajökull - ani se nedivím, dokonce si z toho děláme legraci, protože to trošku zní, jako když se anglicky řekne: "I forgot my yogurt". :)

• hodně lidí si Island představuje jako zemi plnou kreativních lidí, kteří jsou spojeni s přírodou a berou z ní svou inspiraci; ve skutečnosti ale většina lidí tady s přírodou denodenně bojuje a snaží se přežít; Island zkrátka není jen o lidech jako je Björk nebo Sigur Rós

• jeden německý novinář, velký kritik obzvláště něměcké společnosti, napsal o Islandu: "Obyčejný den na Islandu je dobrodružství." - nechci používat Óliho slova, řekněmě, že to prostě není pravda :)